Říjen 2009

Blog mi nic neřiká

10. října 2009 v 16:56 | hořkomléčná » fidOra™
Po tak dlouhé době se ozývám. To víte, venku je zima, člověku se nikam nechce, ještě občas poprší, takže je to na nic. A já tu sedim doma, stahuju si horory / to je nejlepčí při takovém počasí, zalezu si do postele, protože mrznou mi nožky a budu se koukat. Ale obcházela jsem svoje odkazy co tu mám a narazila sem zase jednou na infinite-life, koukám, a jen 13 konentářů, malá návštěvnost, to je slabý a už sem s blogem kleska k blogům méně navštěvovaných. Když si vzpomenu na tu návštěvnost, někdy 100 lidí za den, a teď tak průměrně 13 lidí za den, to je hodně málo a to si řekne každý. Obcházela jsem svoje Affs, teda ani nemám páru o tom jestli si mě už nesmazalay, ale prostě jsem se na jejich blogy koukala, a oni už se změnily, a já nemám páru ani o tom jak žijí a tak. Prostě jsem se v blogovém světě dočista ztratila a myslím že mi nezbývá nic jen napsat BYE BYE a odejít a to navždy. Sice asi nemám sílu nechat tady takhle tenhle blog, ale blog je něco jinýho než celej můj život, neříkám že blog nepařil do mýho života, protože patřil, psala sem sem všechno co sem zažila, všecky svoje pocity, měla spoustu netových kamarádů a všeho co k tomu patří, ale teď z toho nemám nic. Píšu asi tak po měsíci s tim že s tim asi fláknu, ale fakt nevim. Neskončim to tu, blog nechám, sice asi budu blokovat třeba adresu nebo tak, ale neskončím to, to ani náhodou. Třeba si jednou vzpomenu na tenhle blog a budu si číst všechny ty články a jak sem žila atd. Bude to supr, ale teď prostě nechci blog ani vidět. Vůbec mi nechyběl, nevzpoměla sem si. Tenhle článek jsem už jednou mazala, ale napsala znova. Nechtěla sem ho psát, ale nějak se člověk musí rozloučit. Prostě s tím končím. Třeba se vrátím, ale pochybuju. Taky sem vždycky doufala že mi tento blog vydrží aspoň rok a chtěla jsem "oslavit" jeho narozky, však víte děláte to taky, ale já tu na ty jeho "narozky" nebyla a on byl pozastavenej. Berte to tak, že se s vámi loučím. Jak řikám třeba se vrátím ještě někdy, ale nevím. Je mi 15, musím se učit, musim vybírat střední školy, nesmym prostě na to kašlat. A blog mi příjde už o ničem. Prostě jak jsem řikala dřív - pro malé děti, jen aby se zabavily. Tak končím.

Miluju vás, fidOra°°

- třeba se vrátím, třeba ne